Aktuality, akce a tiskové zprávy

Na pozvání poslance Jana Bureše se jej zúčastnila předsedkyně výboru pro životní prostředí Poslanecké sněmovny Berenika Peštová, poslanec Michal Kučera a více než 30 diskutujících.  

V úvodním slovu poslanec Jan Bureš nastínil, že smyslem semináře je ukázat možné přínosy a možná rizika spojená se záměrem vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Krušné hory a přispět tak k racionální diskusi. Náměstek ministra životního prostředí Vladislav Smrž konstatoval, že Krušné hory jsou mimořádnou hodnotou a zaslouží si zvýšenou péči, která by se však měla stát součástí regionálního rozvoje a co nejvíce reflektovat místní zájmy. Michal Servus, vrchní ředitel sekce ochrany přírody a krajiny MŽP, přítomné seznámil se stavem vypořádání námitek a připomínek k záměru (hotova je zhruba polovina) a ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR František Pelc popsal kromě možných plusů a minusů principy zonace CHKO. Připomněl okolo dvou stovek jednání s klíčovými partnery (67 obcí, některé opakovaně, oba kraje, hospodáři apod.) a dále shrnul skutečnost, že zhruba polovina dotčených obcí vyhlášení CHKO Krušné hory podporuje anebo za určitých podmínek "strpí". Naopak obdobná část samospráv má k záměru výhrady a nesouhlasí s ním. Část  výhrad  může  ale napomoci vyřešit právě projednávaná novela stavebního zákona, která by významně zjednodušila povolování staveb v zastavitelném území obcí.

Předsedkyně výboru pro životní prostředí Berenika Peštová pocházející z ústeckého regionu kromě nesporných hodnot místní krajiny a přírody a potřeby její ochrany akcentovala i obavy nemalé části dotčených samospráv. Poslanec Michal Kučera, který v tomto regionu také žije, vnímá vyhlášení CHKO Krušné hory jako jednu z šancí na jeho celkovou socioekonomickou rehabilitaci po desetiletích exploatace.

Radní Karlovarského kraje Jan Vrba přednesl vyvážené stanovisko kraje. Ten  sice záměr neodmítá, ale vyjádřil celou řadu požadavků (nesouhlas s vynětím některých sídel, podmínkami solení vozovek apod.) a především považuje za důležité některé nejasnosti a protichůdné názory prověřit zadáním studie socioekonomických dopadů případného vzniku CHKO. Někteří zástupci samospráv, jako třeba  starostka Blatna Iveta Houfová-Rabasová záměr vítají, protože by měl přispět nejen k lepší ochraně krajiny, ale i jejímu udržitelnému rozvoji. Naopak Jan Horník, starosta Božího Daru, považuje vyhlášení CHKO za zbytečné. Poukázal na fakt, že se v jejich městských lesích hospodaří příkladně přírodě blízkým způsobem již nyní, jeho postoj podpořil i zástupce místního SVOL Tomáš Kuchta. Starostka Loučné pod Klínovcem Jana Nýdrová popsala nejednoduchá jednání s AOPK ČR a MŽP, ocenila však jejich korektní a seriózní průběh a to, že se některé jednoznačně urbanizované a rozvojové zóny byly následně z návrhu CHKO vyňaty.

Postřehy ze života a hospodaření v chráněné krajinné oblasti Český les shrnuli starosta Bělé nad Radbuzou Libor Picka a Josef Forst, jednatel Domažlických městských lesů. Konstatovali, že jejich dvacetileté zkušenosti jsou dobré, je však třeba co nejvíce záležitostí ujasnit dopředu a neměnit příliš často strategické postoje. Za neziskový sektor vystoupil předseda Českého svazu ochránců přírody Libor Ambrozek a mimo jiné konstatoval, že navzdory jedinečné přírodě jsou Krušné hory naším posledním velkým pohořím bez velkoplošné ochrany.  

Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček ocenil konání semináře a zdůraznil potřebu balancování veřejných zájmů – ochrany přírody a krajiny jako veřejného zájmu a dobrých podmínek pro rozvoj podnikání, které je předpokladem ekonomické prosperity, jako neméně důležitého veřejného zájmu.

Účastníci doporučili Ministerstvu životního prostředí, aby nechalo zpracovat socioekonomickou studii dopadů CHKO a při rozhodování o dalším postupu ve věci vyhlášení či nevyhlášení CHKO Krušné hory reflektovat i výslednou podobu stavebního zákona.

Krušné hory v zimě - foto Petr Krása.