Na to se musíme podívat více do minulosti, kdy se stalo několik, pro oblast soutoku Dyje a Moravy, zásadních věcí. Počátkem 70. let bylo započato s vodohospodářskými úpravami na jižní Moravě, které spočívaly v napřímení a ohrázování obou hlavních toků, vytvoření Novomlýnských nádrží a také Poldru Soutoku. Ačkoliv se zlepšila protipovodňová ochrana oblasti, byly úpravy z hlediska přírody provedeny velmi necitlivě, místy přímo škodlivě.

Zkrácením toku Dyje (průpichy meandrů apod.) voda začala téct rychleji a v menší výšce, výstavbou VD Nové Mlýny zase Dyje přišla o přirozenou dotaci štěrkopísků. To vedlo k tomu, že sediment se posouval dále po toku, ale nový nepřicházel v takovém množství a Dyje se začala zahlubovat, což vedlo k poklesu hladiny podzemní vody.

Vybudováním Poldru Soutok (největší suchý poldr v ČR) se zase výrazně omezily přirozené záplavy, na které byly lužní lesy a nivní louky závislé. Tam, kde se dříve voda vylévala z břehů 20-40 dnů ročně, je nyní v průměru jednou za několik let a to na několik málo dnů. Nutno dodat, že to tak bylo plánováno a to z důvodů pěstování výnosnějších dřevin, citujeme z dobových dokumentů: „K zamezení negativních důsledků častých záplav je nezbytná ochrana lesních ploch před povodněmi.“

Stávající jez u Pohanska měl sloužit pro napouštění Poldru, ale pouze za extrémních povodní. Dohodou mezi Lesy ČR, s. p. a Povodím Moravy s. p. se podařilo změnit manipulační řád tak, aby bylo možné poldr a lesy v něm každoročně zaplavovat. Jenže vody bylo stále míň a Dyje byla stále hlubší, takže bylo potřeba stále více vody, aby se vůbec měla šanci do Poldru dostat a více jak 95 % vody „upuštěných“ z Nových Mlýnů odteklo dále do Moravy.

Přesně z těchto důvodů začala Agentura ochrany přírody a krajiny ve spolupráci s Lesy ČR na Dyji v blízkosti stávajícího nápustného objektu plánovat nový jez tak, aby bylo možné „povodňovat“ Soutok nejen, pokud je v Novomlýnských nádržích na jaře dostatek vody, ale i za nižších průtoků. Nyní je pro nátok do poldru Soutok potřeba cca 100 m³/s (tedy 1. stupeň povodňové aktivity). S novým jezem by to mělo být 30 m³/s. Pro lepší představu: rozdíl v nutném průtoku činí asi 6 mil. m³ vody za den.

Jezy a přehrady mají mnoho negativních vlivů a proto je nový jez navržen poněkud netradičně: jez bude mít klapky, které budou většinu roku sklopené a neměly by tedy představovat ani migrační bariéru pro ryby, nesníží úroveň protipovodňové ochrany, ani neovlivní chod sedimentů. Klapky budou zdvižené jen na dobu, kdy se bude povodňovat poldr Soutok.

V případě zdvižení obou klapek bude vzdutí jezu dosahovat do podjezí jezů v Břeclavi a Poštorné, nebude ale zhoršovat protipovodňovou ochranu města, protože pokud bude v Dyji dostatek vody, klapky prostě zůstanou na dně a povodňování proběhne běžnou cestou, tedy přes stávající objekt. V současnosti je dokončena stavba na pravém břehu a to štěrková propust, strojovna, pravá klapka a středový pilíř, momentálně se pracuje na druhém břehu.

A proč je stavba placena z peněz „pro přírodu“? Příroda v poldru Soutoku se mění a mizí mokřady, dříve průtočné nebo občasně průtočná koryta se zanášejí a zarůstají, s nedostatkem vody se zhoršuje kondice nivních luk i lesů a mnoho druhů přežívá pouze v několika místech, které si zachovaly svůj charakter. Soutok Moravy a Dyje potřebuje nejen vodu v korytech, ale vodu, která se dostane z břehů a vrátí se tak dynamika, kterou povodně přináší.