Aktuality, akce a tiskové zprávy

Obálku zdobí fotografie rozkvetlých kosatců sibiřských v chráněné krajinné oblasti Brdy. Není to náhoda – CHKO Brdy si letos připomíná deset let od vyhlášení. A protože letošních jubilantů je celkem šest, je rok 2026 Rokem chráněných krajinných oblastí, který zaštítila Česká komise pro UNESCO. Více se dočtete v úvodníku Františka Pelce, ředitele Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

V rubrice Z naší přírody se dočtete, co Brdům přineslo vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí a jaké jsou plány jejích správců do budoucna. 

Evropský zelený pás – více než 2 500 km napříč Evropou připomíná časy, kdy byl tento světadíl po čtyři dekády druhé poloviny 20. století rozdělen železnou oponou. Dlouhodobé omezení přístupu do konkrétních oblastí v jinak zpravidla intenzivně využívané kulturní krajině dalo mnohde příležitost přírodnímu vývoji, který vyústil mimo jiné v přítomnost 40 národních parků, jimiž se dnes Zelený pás pyšní. Konkrétní aktivity, zaměřené na zlepšení přírodních podmínek podél jeho středoevropské části, popisuje článek v rubrice Péče o přírodu a krajinu.   

Šíření brusnice borůvky v nejvyšších polohách našich hor je spojováno s ukončením tradičního obhospodařování, depozicí dusíku a také s globální změnou klimatu. Tomuto fenoménu se věnuje článek Miroslava Zeidlera. 

Možnosti, jak napomoci zajíci polnímu v době šíření myxomatózy, popisuje text Petra Marady. Pro jejich úspěch je však nezbytné zapojení hospodářů i myslivců. 

Regulace beskydských štěrkonosných řek přerušila transport sedimentu, řeky se zahlubují a jejich historické náplavy zarůstají lesem. Mizí tak unikátní biotopy a specializované druhy, jako židoviník německý a třtina pobřežní. Článek Kryštofa Chytrého a Veronika Kalníkové popisuje cestu k jejich obnově. 

To, jak jsou ekodukty využívány volně žijícími živočichy, zkoumali experti v rámci projektu TRIPASS.  V České republice je nyní v provozu 36 ekoduktů a výzkum pomocí fotopastí potvrdil, že vliv má umístění ekoduktu v krajině, atraktivita biotopů v okolí a dostupnost potravních zdrojů. Kromě fotopastí se využívaly i další metody a ukázalo se, že ekodukty slouží nejen větším savcům, ale také například drobným savcům, netopýrům, plazům či motýlům. Veřejná databáze ekoduktů s hodnocením jejich účinnosti byla zveřejněna na stránkach AOPK ČR.

V rubrice Právo v ochraně přírody se dočtete, že v srpnu 2025 byl již počtvrté aktualizován unijní seznam invazních druhů. Do stávajícího výčtu přibylo dalších 8 druhů rostlin a 18 druhů živočichů. Drtivá většina z nich se v České republice vůbec nevyskytuje, najdeme zde ale i ty druhy, o které u nás není nouze. A těmi jsou křídlatky, norek americký a jelen sika.

Výsledky průzkumu veřejného mínění, který se uskutečnil v rámci projektu Prospective LIFE potvrzují, že Češi ochrana přírody zajímá. Většina oslovených například podporuje rozšiřování chráněných území, celých 66 % lidí si pak myslí, že ochrana přírody by měla převažovat nad ostatními veřejnými zájmy. A na otázku, zda by podpořili ponechání neposečených trávníků ve městech kvůli zlepšení podmínek pro hmyz a opylovače, odpovědělo 76 % lidí kladně. 

Rubrika Z historie ochrany přírody pak zavede čtenáře do čistírny odpadních vod v pražské Bubenči, která letos slaví 120 let provozu. 

A jaký je vztah nového rektora Univerzity Karlovy k ochraně přírody a jaké jsou jeho priority ve funkci? To se dozvíte rozhovoru, který s Jiřím Zimou vedl Jan Plesník. 

A co se dělo na 20. zasedání konference smluvních stran úmluvy CITES v Samarkandu?  Například byla výrazně posílena ochrana žraloků a rejnoků, pod kontrolu CITES se dostal i obchod se žabími stehýnky. 

Tyto i další články si můžete přečíst na webových stránkách casopis.ochranaprirody.cz.

Přejeme zajímavé čtení.