Otázky a odpovědi

Čím je území lomu ČSA tak výjimečné?

Otevřená krajina kulturní krajiny je v našich podmínkách téměř beze zbytku využívána k hospodaření, přírodní plochy otevřených biotopů proto v Česku významně chybí. Pro větší výnosy na zemědělských plochách se v minulosti odstranila většina mimoprodukčních prvků, jako jsou remízky, stromořadí, ale i polní cesty – z drobných políček se staly obrovské lány. Postupně se změnila i skladba pěstovaných plodin, která se omezila jen na několik málo druhů, a výrazné zlepšení zemědělské techniky umožnilo sklízet stovky hektarů za jediný den. 

Používání zemědělské chemie se stalo všudypřítomné. Všechny tyto faktory (ztráta přirozeného prostředí a potravy, rychlost změn v krajině, působení chemických látek) způsobily bezprecedentní úbytek organismů žijících v otevřené zemědělské krajině. Poslední enklávy přírodních ploch v kulturní krajině najdeme například v Českém Středohoří, Bílých Karpatech nebo na Pálavě, kde jsou stepní biotopy chráněny a opečovávány v rámci CHKO, či ve vojenských újezdech, kde jsou raná sukcesní stadia obnovována vojenskou činností. Ochrana takových míst je zcela zásadní z důvodu zachování zdrojových populací druhů volné polní krajiny. V případě, že bychom nechali tyto biotopy zaniknout, by situace těžko šla zvrátit a dotčené druhy by z našeho území mohly zcela vymizet. Poslední velké území s výjimečným potenciálem z hlediska přírodních hodnot otevřené krajiny, které byly donedávna zcela opomíjeny, najdeme právě ve velkolomech po povrchové těžbě hnědého uhlí v Ústeckém a Karlovarském kraji. 

Po těžbě se tu vytvořilo vysoce pestré prostředí, a to jak z hlediska morfologie, tak z hlediska různé úživnosti a hydrologických poměrů. Najdeme zde stanoviště od řídce zarostlých stepních biotopů a ploch s blokovanou sukcesí, přes erozní strže, až po mokřadní biotopy s periodickými či stálými tůněmi s litorálními porosty. Díky absenci negativních tlaků zvenčí, jako je intenzivní obhospodařování či používání pesticidů a hnojiv, toto území obsadila pestrá škála rostlinných a živočišných druhů. Jedním z nejvýznamnější území pozměněných těžbou je lom ČSA.

Jaké druhy žijí v lomu ČSA?

Různorodost posttěžebních ploch v lomu ČSA zahrnuje území s nejranější fází sukcese s nízkou pokryvností vegetace až po mokřadní stanoviště a lesostepní porosty. Jemné přechody prostředí společně s divokou členitostí terénu umožňují existenci pestré mozaiky mikrostanovišť, která je klíčová pro tamní přírodní bohatství. Proto se zde vyskytují unikátní společenstva živočichů a rostlin. 

Nejvíce prozkoumanou skupinou živočichů žijící na území lomu ČSA jsou ptáci. Vlajkovými druhy jsou zde linduška úhorní a bělořit šedý, které zároveň reprezentují druhy obývající plochy z pohledu ochrany přírody nejdůležitější – raně sukcesní biotopy. Lindušku úhorní nenajdeme hnízdit jinde v ČR než v hnědouhelných lomech. Lom ČSA hostí cca 40 % celorepublikové populace. Podobně je na tom i bělořit šedý, u kterého více než 90 % republikové populace hnízdí ve velkolomech po povrchové těžbě hnědého uhlí. Další druhy jako je slavík modráček středoevropský, bramborníček černohlavý a hnědý, strnad luční, konipas luční, skřivan lesní, linduška luční, kulík říční aj. zde mají velice silné a početné zdrojové populace důležité jak v kontextu regionu, tak celé ČR. Všechny tyto druhy otevřené krajiny v posledních desetiletích zaznamenávají výrazný propad početnosti v celé západní i střední Evropě, kvůli úbytku biotopů a intenzifikaci zemědělství. Ze savců kromě běžných druhů se na hraničních částech lomu směrem ke Krušným horám vyskytují tři druhy kriticky ohrožených a jedenáct silně ohrožených druhů netopýrů. Z plazů zde bylo zaznamenáno pět druhů a z obojživelníků sedm druhů včetně kriticky ohroženého skokana skřehotavého, kuňky obecné nebo čolka velkého. 

Entomologické a arachnologické průzkumy ukázaly, že na ploše lomu ČSA se vyskytuje celá řada vzácných a reliktních druhů. Na lokalitě lom ČSA bylo také zaevidováno celkem 311 druhů cévnatých rostlin, z nichž 24 je obsaženo v aktuálním Červeném seznamu ohrožených cévnatých rostlin ČR.

Jak vznikla myšlenka ochrany části lomu ČSA?

Idea využití ekologické obnovy pro území po těžbě není nikterak nová. AOPK ČR i další organizace se tímto tématem dlouhodobě zabývají. Postupy ekologické obnovy jsou také již delší dobu předmětem výzkumu nejrůznějších vědeckých týmů a na základě příznivých výsledků se její využití stalo součástí mnoha národních i regionálních strategií a plánů.

AOPK ČR již vydala dvě souhrnné zprávy o ekologické obnově v ČR (2012 a 2018), které jsou k dispozici na následujících odkazech:
Ekologická obnova v České republice II, 2018 (odkaz)
Ekologická obnova v České republice, 2012 (odkaz)

Z proběhlých výzkumů je zřejmé, že pro dlouhodobé samostatné fungování lokalit s vytvořením všech potřebných vazeb je nutné zajistit rozsáhlé a kompaktní území v rozsahu minimálně několika kilometrů čtverečních. AOPK ČR se již mnoho let zabývá hledáním takového prostoru a například již v roce 2019 uzavřela memorandum o spolupráci s Českou zemědělskou univerzitou a Palivovým kombinátem Ústí s. p. (dnes součást státního podniku Diamo) právě s cílem vyhledání vhodných území po těžbě pro ekologickou obnovu. Blíže v článku Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů (odkaz na webové stránky časopisu Ochrana přírody). 

Pomohlo vyhlášení části lomu ČSA jako maloplošně zvláště chráněné území v národní kategorii naplňování závazků vůči EU?

Vyhlášením maloplošně zvláště chráněného území v národní kategorii v části lomu ČSA Česká republika zajistila nejen ochranu jedinečného prostředí a velmi vzácných druhů, ale také významně přispěla k závazku dosáhnout plnění Strategie EU v oblasti biodiverzity 2030 (EU 2030) navýšením podílu chráněných ploch na území ČR.

Jak se bude chránit druhová rozmanitost v lomech?

Hlavním procesem, který bude utvářet většinu území, zůstává přirozená sukcese tak, jak probíhá doposud. V čase se budou na řadě míst zapojovat keře a stromy, kolem přirozeně se napouštějícího jezera se samovolně vyvine pobřežní pásmo a sukcesní stadia budou postupovat dál. Vzhledem k rozmanitosti prostředí však nebude vývoj všude stejný: na neúživných substrátech, kamenitých plochách či v erozních rýhách zůstane vegetace po dlouhou dobu řídká nebo i chybějící.

Vedle přirozené sukcese bude na vybraných plochách uplatňován cílený aktivní management, jehož hlavním nástrojem bude pastva velkých kopytníků. Ta pomůže udržet raná sukcesní stadia a jemnou mozaiku stanovišť. Doplňkově se podle potřeby využijí disturbance (např. pojezdy těžké techniky, částečné strhávání svrchní vrstvy půdy), kosení a výřezy náletových dřevin. Pravidelně se bude pečovat o mokřady a jejich okolí, aby se omezilo zarůstání a zazemňování. Pro vybrané druhy ptáků, plazů a obojživelníků se zřídí hromady kamení či jiného vhodného materiálu. Součástí péče bude průběžné sledování a včasná eradikace invazních druhů (např. trnovník akát).

Zásahy se budou plánovat rotačně v prostoru i čase tak, aby na území trvale existovala škála sukcesních stadií od holých ploch po zapojující se porosty. Rozsah a frekvenci opatření určí průběžný monitoring a princip adaptivního managementu; cílem je udržet podmínky pro předměty ochrany a současně ponechat co největší část procesů samovolnému vývoji.

Jaký je rozdíl mezi obvykle využívanou technickou rekultivací a ekologickou obnovou?

Technické rekultivace spočívají především v urovnání terénu a následné výsadbě lesa či obnově zemědělského půdního fondu. Právě hrubé terénní práce, kdy se členitý reliéf srovná do placky „fotbalového“ hřiště jsou velmi nevhodným zásahem do bohaté krajiny výsypek. Tímto způsobem se z území odstraní geologická a morfologická různorodost, díky které se vyvíjí mozaika vegetačních stanovišť. Následné lesnické nebo zemědělské rekultivace prováděné tradičním způsobem jsou jen konečným dokonáním likvidace pestrosti biotopů v území. Vytváří se monotónní krajina bez významného přírodo-ochranářského potenciálu a s oslabenou ekologickou odolností, v které dokáže přežít jen omezené množství běžných druhů jako v okolní inzentizikované krajině. Životní prostředí pro bohaté druhy hmyzu, motýlů, ptáků a rostlin zmizí a s ním i všechny vzácné druhy. Při realizaci technických rekultivací navíc tak plošně zaniká ta cenná příroda, která těžebními postupy vznikla a která dělá těžební plochy hnědého uhlí celorepublikově významné z pohledu přírodovědných hodnot.
Naproti tomu při využití metod ekologické obnovy může být zachována zmíněná vysoká rozmanitost stanovišť spojená s různorodou úživností a členitým reliéfem výsypek. Krajina je bohatá na různá prostředí podle fáze sukcese, stáří a zamokření. Tak dojde k udržení velké škály typů biotopů/stanovišť v území a tam kde je pestrá škála prostředí je pak i pestré druhové bohatství a celkově ekologicky odolné prostředí. Některé druhy jsou tak vzácné, že žijí už pouze na území nezrekultivovaných výsypek. I v případě, že nebereme v potaz pouze čistě ochranářské hledisko, má ekologická obnova ve srovnání s technickou rekultivací několik dalších výhod. Tou nejčastěji skloňovanou je výrazná úspora financí. Ušetřené prostředky, které zůstanou z důvodu neproběhlých terénních úprav, umělého napouštění, příprav půdy, lesnické výsadby či dalších agrotechnických opatření pro přípravu lesnických nebo zemědělských rekultivací a dalších činností, mohou být využity pro další rozvoj území. Nutno zmínit, že i při ekologické obnově, stejně jako při konvenční rekultivaci, se počítá s bezpečnostní sanací po těžbě, když je v daném místě potřeba. Možnými náklady na území po ekologické obnově může být lokální cílená péče, která bude usměrňovat přírodní procesy tak, aby byly zachovány nejhodnotnější biotopy a ochráněny vzácné druhy, které už jinde v ČR nemají životní prostor.

Území po ekologické obnově podporuje fungování krajiny i v širším kontextu, je odolnější proti dopadům změny klimatu a naplňuje charakteristiky migračně funkční krajiny. Na území, kde vznikly přirozené mokřadní biotopy vlivem ekologické obnovy, dochází ke zlepšení mikroklimatu. Přírodě blízké prostředí je atraktivní pro návštěvníky a podporuje lokální turistiku.

V neposlední řadě ekologickou obnovou posttěžebních ploch jsou naplňovány národní i regionální strategické dokumenty v oblasti ochrany biodiverzity a krajiny.

Jak to bude s jezerem při použití ekologické obnovy?

I při ekologické obnově tu vznikne jezero – napouštěné přirozeně, hydrogeologickým (podzemním) přítokem a srážkami. Břehy zůstanou nezpevněné a nenarovnané, s pestrým horizontálním i vertikálním členěním: mělčiny, zátoky i ostrůvky. Tím se krajina přiblíží podobě historického Komořanského jezera a nabídne vhodné podmínky pro mnoho druhů organismů. Jezero společně s desítkami menších mokřadů a tůní ve sníženinách po těžbě posílí retenci vody a výrazně zlepší hydrologické poměry v celém území.

Nově vzniklé vodní plochy zároveň přispějí k ochlazování okolní krajiny a zvýší její odolnost vůči suchu i extrémním srážkám. Díky propojení vodních a suchozemských biotopů tu vznikne unikátní mozaika prostředí, která bude atraktivní nejen pro přírodu, ale i pro návštěvníky a místní obyvatele. 

Měření v minulosti ukázaly, že voda v jámě po těžbě je mírně kyselá a obsahuje více minerálních látek. Jedná se o charakteristický jev provázející počáteční fáze hydrické rekultivace (zatápění) ve zbytkových jamách povrchových lomů těžby. Podle České geologické služby se tyto parametry budou s postupným napouštěním a přirozenými procesy vyrovnávat, takže dlouhodobě lze očekávat vodu s kvalitou srovnatelnou s jinými jezery vzniklých po těžbě (např. jezero Most a Milada). Blíže ve vyjádření České geologické služby.

Jaký bude mít dopad ekologická obnova na turismus a okolní obce?

Vyhlášení národní přírodní památky Lom ČSA otevírá novou kapitolu pro krajinu i okolní obce. Ekologická obnova části bývalého lomu přispěje nejen k ochraně unikátních přírodních stanovišť, ale i k oživení regionu z pohledu turistiky, rekreace a vzdělávání.

Po dokončení sanačních a přípravných prací budou mít návštěvníci možnost objevovat přirozeně obnovenou krajinu prostřednictvím naučných a zážitkových stezek, které přiblíží příběh proměny těžební jámy v cenné přírodní území. Lokalita se tak stane atraktivním cílem výletů a exkurzí – zejména v kombinaci s nedalekým zámkem Jezeří, Jezeřským arboretem, jezerem Most a výhledy na panorama Krušných hor.

Významnou roli v dalším rozvoji území sehraje Dům přírody Krušných hor, připravovaný obcí Horní Jiřetín na území bývalé obce Albrechtice. Tento návštěvnický, interpretační a vzdělávací objekt bude sloužit jako vstupní brána do NPP Lom ČSA i dalších chráněných lokalit v okolí a představí příběh přeměny těžební krajiny se vším všudy.

Je důležité zdůraznit, že zvláště chráněné území pokrývá pouze nejcennější část lomu z hlediska ochrany přírody. Zbývající plochy jsou vyhrazeny pro další rozvojové záměry, včetně energetiky nebo technické infrastruktury. Takto vyvážený přístup propojuje péči o přírodu s novými příležitostmi pro region.

Kam půjdou finance ušetřené při použití ekologické obnovy?

Díky širšímu uplatnění ekologické obnovy v lomu ČSA se výrazně snížily předpokládané náklady na rekultivace. Tato peněžní úspora z finanční rezervy bude z velké části převedena do Státního fondu životního prostředí a využita na opatření zlepšující kvalitu života v obcích dotčených těžbou – například na projekty obnovy krajiny nebo podporu místního rozvoje. Zbývající část připadá na daň z příjmu a případně na hodnotu pozemků, které mohou být převedeny do vlastnictví státu.

Takto se úspora z ekologické obnovy vrací zpět do území, které těžba dlouhodobě zatěžovala.

Bude v území po ekologické obnově vysoká prašnost?

Prašnost vzniká zvýšeným větrným prouděním při aktivní těžbě skrývky nebo z deponií lehkých částic popílků. Tyto vrstvy popílků jsou v rámci ukládání vytěženého materiálu přesypávány těžšími substráty zemin, které necirkulují ve vzduchu. I když při ekologické obnově zůstávají některá místa dlouhodobě bez vegetace, tak tyto plochy jsou tvořeny těžkými substráty, jako jsou písky, jíly nebo substráty s příměsí uhelných částic. Prašnost na těchto plochách tedy nevzniká nebo je zanedbatelná.

Dokumenty:

Mapa území
Oznámeni o možnosti seznámit se záměrem na Vyhlášení NPP Lom Československé armády a návrhem plánu péče (vyvěšeno na úřední desce MŽP 30.4.2024)
Záměr na vyhlášení NPP Lom Československé armády (z úřední desky MŽP, zip)
Návrh plánu péče o NPP Lom Československé armády (z úřední desky MŽP, zip)

Česká geologická služba – Orientační posouzení vybraných rizik na území lomu ČSA
Inventarizační průzkumy cévnatých rostlin na lokalitách uhelných lomů ČSA a Vršany (severozápadní Čechy, Ústecký kraj): Vávra
Entomologický průzkum vážek (Odonata) a vodních brouků (Coleoptera) na vybraných lokalitách lokalitách povrchových lomů ČSA a Vršany v severozápadních Čechách: Waldhauserová, Waldhauser
Entomologický průzkum brouků (Coleoptera) a pavouků (Aranaea) na vybraných lokalitách v povrchových lomech ČSA a Vršany v severozápadních Čechách: Krásenský
Denní motýli ve vybraných částech povrchových hnědouhelných dolů ČSA a lomu Vršany na Mostecku: Čížek, Krotvar
Vybrané poznatky z monitoringu a hodnocení stabilitních poměrů lomu ČSA: Burda, Kycl

Souhrn usnesení vlády České republiky relevantní k vyhlášení NPP Lom ČSA
Usnesení č. 441/2017 o „Surovinové politice České republiky v oblasti nerostných surovin a jejich zdrojů“
Usnesení č. 421/2019 k návrhu postupu v oblasti provozování a správy dokončených a plánovaných hydrických rekultivací zbytkových jam po ukončení těžby hnědého uhlí v Ústeckém kraji
Usnesení č. 344/2021 ke Zprávě o výstupech ze zpracovaných analýz posuzujících realizovatelnost propojené vodohospodářské soustavy dokončených a plánovaných hydrických rekultivací a jejího energetického potenciálu v Ústeckém kraji
Usnesení č. 479/2023 k návrhu komplexního a efektivního využívání území lomu ČSA po ukončení těžby
Usnesení č. 233/2025 o bezúplatném převodu některých pozemků včetně jejich součástí, které leží na území navrhované Národní přírodní památky Lom Československé armády, do příslušnosti hospodařit Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky

Další podrobnosti se dočtete v článku věnovanému ekologické obnově a ve studiích proveditelnosti:

Ekologická obnova hnědouhelných velkolomů
Využití spontánní sukcese jako efektivního nástroje ekologické obnovy lomu ČSA
Prioritizace a identifikace ploch pro využití ekologické obnovy pro území lomu ČSA

Foto: Vladimír Volf